Rozhovor s Canis - ako sa stať vegetariánkou v 14 rokoch

25. ledna 2011 v 16:45 | Wolfie |  Zamysli sa
Ahoj :) V sobotu som si cez Alík.cz písala s Canis (prezývku na Alíkovi má Rajčátko) a akos me si písali, dozvedela som sa, že je už pol roka - presne od 19. júla - vegetariánkou. Keďže ja by som vegetariánkou vážne chcela byť, ale dosť evcí mi v tom bráni, hneď som sa jej začala pýtať na otázyk ohĺadne vegetariánstva a hlavne rodičov, keďže má 14 rokov. Potom ma napadlo, že možno by aj vás zaujímalo to čo mňa - proste ako to Canis zvláda, čo na to jej rodina, kamaráti... A tak je tu tento rozhovor, ktorý by snáď vám vštekým pomohol :) Dozviete sa tam aj zaujímavé vecy napríklad info o sójovom mäse a tak ďalej. Takže, príjemné čítanie.

W: Kedy alebo pri akých okolnostiach ťa poprvýkrát napadlo, že by si mohla začať uvažovť o vegetariánstve?
C: Jednou ve školní jídelně jsem se ptala kámošek, z čeho je hovězí maso. Tak jsme rozproudily debatu. A pak jsem se na to tak podívala a řekla si, že přeci není možný, že teď mám na talíři krávu a jim jí! Tak mě napadlo, že si o tom něco zjistim.
W: Ako to pokračovalo?
C: Tak jsem si doma něco o tom přečetla. Všude bylo, jak jsou jatka krutý a ty obrázky.. Ukázala jsem to mamce a ta že ne, že tak to v Česku není. Na videa jsem se moc dlouho dívat nevydržela. Jenže když jsem teda počítala s tim, že to tak není, tak jsem ho jedla dál.
Ak vás zaujíma zbytok, ktorý by vám mohol potencionálne pomôcť, a záverečné rady, kliknite na celý článok.

W: Aha tak... A kedy si sa k takýmto stránkam opäť dostala?
C: No jednou jsem byla na nějakých stránkách  a tam bylo něco o testování kosmetiky na zvířatech. A pod tím byl odkaz na video z jatek. Tak jsem si to pustila. Byl to hnus. Asi 2 dny jsem nejedla maso, ale pak jako bych zapomněla a zase jsem ho jedla. Jenže chvíli na to jsme ve škole brali Polsko a že se sem dováží maso z polských jatek. Tak jsem se koukala na videa z Polska.
W: A vtedy ťa to presvedčilo?
C: Přesvědčilo, ale zas jen na chvíli. Vyprávěla jsem o tom kámoškám ve škole a ty řekly, že to je blbost. Říkala jsem jim to i na obedě a ony si u toho to maso jedly. Nikdo mě nepodpořil, každej mě měl za blba. Stejně jsem furt nemohla uvěřit tomu, že to je tak, jak to je. Říkala jsem si, že tak to určitě není. Tak jsem ho zase začala jíst. Jenže pak jsme s kámoškou objevily video Pety. To bylo příšerný. Bulela jsem u toho jak želva. Ze 14 minut jsem viděla asi 6, kámoška to viděla celý. Nemohla jsem na to přestat myslet. Když jsem viděla maso, chtělo se mi zvracet. A právě tohle video mi bylo osudnym.
W: Jednu dobu som to mala podobne... Čo si robila hneď potom, čo si si povedala, že už mäso jesť naozaj nebudeš?
C: Hnedka jsem si vytiskla fotky a stáhla videa do mobilu, abych se na to mohla koukat třeba při obědě. Ukazovala jsem to několika lidem přímo u toho, když to jedli a s nima to nic neudělalo! Ale mě se to už drželo. Velkou oporou mi byla kamarádka, která ho nejedla se mnou. Strašně mi pomohla.
W: Čo bolo ďalej?
C: No, koukla jsem na to video. Napsala jsem si to do toho diáře a přemejšlela a přemejšlela, jak to všechno udělám. Vždyť maso je všude! Říkala jsem si, že to není možný. No, tak jsem to šla oznámit mamce. Ta se na mě jentak podívala a řekla ,,To stejnak nevydržíš." A to mě fakt naštvalo, tak jsem si řekla, že jí ukážu, že na to fakt mám.
Další den jsme měli k obědu řízky. Tak mi mamka jeden podala a já že ne, že nechci. ,,Přeci nejim maso, mami!". Tak se na mě oba rodiče tak podívali.Mamka pak začla, že tohle kuřátko bylo zabitý citlivě a tak. Tak jsem popadla svojí kaši a šla do pokoje. Od tý doby mě furt přemlouvali. Pak už neměli trpělivost a začali mi nadávat. Řekla jsem, že nikdo nemá právo mě nutit něco jíst a už vůbec ne mrtvoly. A že je to to samý, jak když nejim houby, fazole, nebo cokoliv jinýho.
W: Ako to bolo potom, s rodičmi a celkovo s vegetariánstvom? Myslím, po tejto "hádke"?
C: No, rodiče mi furt dávali ke svačině šunku a tak. Já to vždycky vyndala a vyhodila. A v jídelně jsem taky nejedla maso. Jednou se mě kuchařka ptala, jestli o tom rodiče vědí, aby z toho neměla průšvih. Jenže pak jsem byla nemocná a mamka volala do školy, aby mi odhlásila obědy. A kuchařka se jí zeptala něco o tom masu (konkrétně nwm co). Takže se to profláklo. A začalo to odznova, protože rodiče si mysleli, že ho zase jim, takže to byl pro ně docela šok. Takže zase samý hádky a všechno. Dokonce mi kupovali i bio maso. O něm jsem uvažovala, ale pak jsem to zavrhla. Tak mi taťka koupil sójový maso.
W: Po kúpe sójového mäsa pokračovali ďalšie hádky?
C: Pak už to vypadalo, že se s tim smířili a kupujou mi furt sójový maso. I když mi taky někdy daj k svačině šunku, protože si myslej, že si toho nevšimnu :D
W: Koľko to približne celé trvalo? Myslím, odo dňa, keď si rodičom oznámila, že už nechceš jesť mäso až po dobu, keď im pripadalo to, že neješ mäso v poriadku?
C: Určitě přes 3 měsíce..
W: Myslela si si niekedy, že to už vzdáš, proste že sa to nedá? Že ti to rodičia aj tak nedovolia?
C: Tentokrát jsem byla přesvědčená, že to zvládnu. Že mám ráda zvířata. Že si chci říkat milovník zvířat. Říkala jsem si, že svoje zvířata bych přeci taky nesnědla. Ne že bych masu nedokázala odolat, spíš ten tlak okolí byl hroznej..Už jsem myslela, že to nevydržim, všem vysvětlovat, že ty zvířata maj taky právo na život a každej mě měl za cvoka..ale zvládla jsem to a jsem na to hrdá...

A teraz k tomu hlavnému...

W: A nechýba ti mäso? Ako zdravotne, tak chuťovo?
C: Maso mi nechybí nijak. To sójový chutná stejně a je fakt jak normální maso. Není nijak drahý, pytlíček stojí maximálně 20 (ale jsou třeba i za 8Kč).
W: Wow, som sa divila, čkala som že bude drahšie! A akože na zdravie?
C: Ne, vůbec ne. Fakt všechno úplně v poho :)
W: A nakoniec - čo by si poradila všetkým, ktorý sa chcú vegetariánmi stať? Čo spraviť, čoho sa vyvarovať?
C: Určitě se mrkněte na stránky Pety (organizace na ochranu zvířat). Je tam toho fakt hodně. A určitě se snažte stát si za svým a nikým se nenechte zastavit.
W: Takže... Ďakujem za odpovede a ahoj :)
C: Nemaš vubec zač :)

Tak... sná´d etnto článok pomohol vštekým, ktorý by sa chceli stať vegetariánmi... Ahoj :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aika* Aika* | Web | 26. ledna 2011 v 11:21 | Reagovat

Já jsem taky vegetariánka.. Teď někdy to budou dva roky,rodičům to nejdřív vadilo ale potom si zvykli na můj odpor k masu a soja je taky dobrá :) Já si například udělám špagety a do nich si dám to sojové ''maso'' a je to strašně dobré!:)

2 Lady pusinqa Vé Lady pusinqa Vé | 26. ledna 2011 v 19:34 | Reagovat

Hmmmm..... Ja bych vegetariankou byt nevydrzela xD Jsem žrout na maso jinak krasny design x) no... krasny blog  a zajmave nechapu fakt mamka by  me zabila kdybych ji rekla ze sem vegtarianka xD

3 fenečka00 fenečka00 | 26. ledna 2011 v 20:04 | Reagovat

já jsem tak polovegetariánkou.. nědy si maso dám, ale moc ne... Ale máma maso vaří celkem hodně, takže ho většinou dám na kraj talíře :D

4 Lady Dog Lady Dog | Web | 26. ledna 2011 v 20:12 | Reagovat

já už to na moji rodinu a okolí necelý 2 roky.. vzhledem k tomu, že mám poruchu štítné žlázy a celkem závažnou, často jezdím na různý vyšetření, kde zkoumaj co jím,naneštěstí jsem dost hubená, tak musím jezdit do nějaký tukový poradny, kde sousloví nejíst maso neexistuje.
moje rodina, tedy spíše mamka se s tím úplně tak nesmířila. sice mi nedává maso na svačinu, díky bohu,že nemusím vyhazovat šunku z chleba(ale byly takový časy...).ano,můžu si kupovat vegetariánské párky(které všem oprvadu doporučuji :), sójové maso, tofu, sójové karbenátky, ale hned jak máme maso na oběd, musím si vzít alespon jeden kousek. Můj otec, s kterým nebydlím, ale jezdím k němu toto nedokáže pochopit, ostatní rodina mne do masa nutí, jejich narážky jsou až,,ubohé.a všechno se týká hlavně toho mýtusu, že nejíst maso je ve vývinu špatné,nebudu růst, nebudu přibírat, nebude se mi vyvíjet mozek,svaly...achjo..
snad horší než rodina je nátlak,, dalo by se říct že i šikana od okolí- hlavně spolužáků. Tim jako milovníci veškerého masa se nedokážou vypořádat s tím, že myslím u na to, že to zvíře má práva a že žilo život. a že enhodlám jíst živé tvory, kteří byli chováni v nelidských krutých podmínkách..že..prostě jejich urážky..na to  že mě nutí při obědě do masa.. toto je hrozné....
ale já to kvůli nim,NIM, zvířatům vydržím.

těším se až budu plnoletá, žít si svůj život a jíst to, co CHCI.anebbudu citovat nějakou ženu..,, nechci jíst zvířecí strach".

Ale pak už musím vymyslet jen to, čím budu krmit svého psa, tedy, v budoucnosti svou smečku.. jeslti masem z ekologických farem, kde se opravdu dbá na welfare, nebo...

5 DemisQa DemisQa | Web | 29. ledna 2011 v 21:11 | Reagovat

vím že jsi četla první díl mojí povídky nyní je tam 2. doufám že si ho také přečteš :)

6 Anet Anet | E-mail | Web | 29. ledna 2011 v 23:27 | Reagovat

Ahojký .. zítra (30.1) v 9:00 začíná 2.kolo SONPísnička tak si scháněj hlasy :))

7 Anet Anet | E-mail | Web | 6. února 2011 v 21:11 | Reagovat

ahojky začelo 3.kolo SONPísnička scháněj si hlásky :-)

8 Anet Anet | E-mail | Web | 13. února 2011 v 15:40 | Reagovat

Superfinále v SONpísnička :-) tak si scháněj hlasy :-)

9 Anet Anet | Web | 21. února 2011 v 16:00 | Reagovat

u mě je vyhodnocení SONP :-) tak koukni jak si dopadla :-)

10 Anet Anet | Web | 21. února 2011 v 18:26 | Reagovat

máš u mě odměnu za tu SONP :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Support by: Malý Muffinek